Jeden z nejkrásnějších resortů na Lipensku - dolnovltavický Relax slaví 10 let svého fungování

Dolní Vltavice (Černá v Pošumaví) 15.6. 2023: Třiačtyřicetiletá Jenny Hererra pochází z filipínského města Iloilo ležícím na tamním ostrově Panay, který má tvar srdce. Město Iloilo je známé jako srdce Filipín a říká se mu město lásky. Filipíny jsou obecně proslulé svou pohostinností a Iloilo není výjimkou. Místní obyvatelé jsou známí svou přívětivou povahou, díky níž se tu návštěvníci cítí jako doma. Stejně příjemná je i Jenny, která nyní pracuje v Resortu Relax v Dolní Vltavici jako servírka. „Cením si možností profesního rozvoje a kariérního postupu, které společnost nabízí. Navíc věřím v dlouhodobý potenciál organizace a její schopnost přizpůsobit se a prosperovat na dynamickém trhu. Vaše země představovala jedinečnou šanci, které jsem nemohl odolat. Vstřícný přístup České republiky k cizincům spolu s její živou kulturou, historickým dědictvím a úchvatnou krajinou pro mě byly lákavou destinací. Když se naskytla tato příležitost, vnímal jsem ji jako možnost rozšířit si obzory a poznat nové prostředí. Navíc pověst České republiky jako centra vzdělávání, inovací a výzkumu byla hlavním faktorem mého rozhodnutí," uvádí Jenny Herrera, která na Filipínách pracovala jako učitelka a do České republiky přiletěla ze Saudské Arábie, kde byla zaměstnaná jako obchodní asistentka. „Dolní Vltavice je díky své klidné atmosféře, přírodním krásám a možnostem outdoorových aktivit atraktivní destinací pro ty, kteří hledají klid a spojení s přírodou. Ať už si chcete odpočinout, věnovat se outdoorovým aktivitám nebo prostě jen uniknout každodennímu shonu, Dolní Vltavice vám poskytne klidné útočiště, kde můžete najít útěchu a relaxaci,“ dodává. Aktuálně je zde okolo 40 kmenových zaměstnanců, v sezóně s brigádníky je to nějakých 80. Převážná většina pracuje v gastro provozu. „Zaměstnanci z exotických destinací, v našem případě konkrétně z Filipín, mají řadu velkých výhod a to je jejich pracovní morálka, krom toho, že jsou levnější než Češi, mají úplně jiné pracovní návyky. Dalším benefitem je, že žijí přímo v resortu, takže jsou pracovně velmi flexibilní,“ uvádí ředitel hotelu Miroslav Magerstein.

Společně s Jenny slaví toto léto hotelový resort Relax deseti leté výročí od svého otevření. Za tu dobu sem zavítaly desítky tisíc turistů z celého světa, kteří sem jezdí kvůli klidu, nádherné přírodě, kouzelnému Lipnu, vysoké úrovni služeb, rozvinuté gastronomii, která se navíc stále zlepšuje. „Snažíme se neustále posouvat dál tak, abychom byli mezi nejlepšími v rámci regionu celých jižních Čech. Teď jsme například investovali necelé dva miliony korun do rekonstrukce restaurace a hotelového lobby s tím, že jsme nakoupili technologie na zrání masa, tzv. staření. Takže máme zase něco nového, co v regionu jen tak nenajdete,“ uvádí ředitel hotelu Miroslav Magerstein, s jehož jménem jsou spojené největší úspěchy a rozkvět resortu, který patří k nejkrásnějším na Lipensku. „Přeji Relaxu, aby se dočkal své kompletní dostavby, protože pak to bude opravdu regionální unikát,“ doplňuje ředitel, který je ve funkci pět let.

S jeho osobou je spojeno mnoho zdejších úspěchů a inovací, především téměř třetinový nárůst obsazenosti. „S mým nástupem jsme se zaměřili na skupinovou klientelu a to především z Asie, která po roce z nuly dosáhla úrovně 25 % celkové obsazenosti hotelu, zhruba 5000 room nights,“ uvádí Magerstein. Tehdy především díky němu celková roční průměrná obsazenost narostla z 43 procent na 75 procent. Psal se rok 2019. V covidu se všechno změnilo, zcela odpadla zahraniční klientela a hoteliéři byli odkázáni pouze na tu českou, individuální. V současné době už se sem v plné míře vracejí hosté z Rakouska a Německa. „Nicméně na poli asijské klientely jsme se i díky covidu rozhodli změnit naši strategii a pozornost upřít na korporátní klientelu a firemní akce. Česká individuální klientela je stále důležitou součástí našeho mixu,“ shrnuje Magerstein. Původně patřila část areálu společnosti Národní podnik Silnice Soběslav a dolní část odborové organizaci KOVO. Obě tyto společnosti využívaly původní budovy jako rekreační zařízení. Nyní je majitelem resortu českobudějovická firma stavební firma Edikt. Do komplexu, jenž dříve patřil dvěma státním podnikům investovala stovky milionů korun. Aktuálně se resort rozprostírá na dvou hektarech, k dispozici je zde 161 lůžek, a to jak přímo v hotelu nebo v apartmánových domech, tak i v Depandance Maják přímo na břehu Lipna. „Aktuálně připravujeme dostavbu zbývajících třech apartmánových domů, které by se měly prodávat do osobního vlastnictví jako investiční apartmány. V příštím roce bychom chtěli zahájit výstavbu multifunkční kongresové haly s kapacitou 300 osob. Po dostavbě zbývajících apartmánových domů se dostaneme kapacitou z aktuálních 161 lůžek na nějakých 220,“ říká Magerstein. Posledním ze zdejších projektů by byla druhá dependance budova s bowlingem a kavárnou, která by měla mít kapacitu dalších zhruba 50 lůžek. Tím bude podle Magersteina budování resortu uzavřeno.

Vystudovaný ekonom sem nastoupil v roce 2018, kdy byl cestovní ruch na vrcholu. Protože předtím pracoval na pozici obchodního manažera v hotelu v Českém Krumlově, podařilo se mu do Dolní Vltavice odklonit část klientely z Českého Krumluva a Českých Budějovic. Úplně původně se jednalo převážně o skupinovou klientelu z Asie. „To mi dalo prostor k tomu, abych mohl nabrat kvalitní personál a začít budovat úroveň služeb, kterých se těšíme dnes. Po dvou „bezstarostných“ letech přišel covid a od té doby až do teď, kdy covid vystřídala ekonomická a energetická krize jedeme v podstatě krizový management,“ uvádí.

Strategické a dlouhodobé plánovaní je v dnešních časech nesmírně složité. „Jakkoli je to strašně náročné a unavující, jsem moc rád, že se mi podařilo úspěšně provést resort krizí covidovou, zvládneme i tu stávající energeticko-ekonomickou,“ je přesvědčený. Covid změnil mnohé. Především se podle Magersteina změnily návyky hostů stran rezervací. „Dnes se velká část rezervací realizuje na poslední chvíli, což nám značně stěžuje plánování. Ale tak to prostě je a musíme se tomu přizpůsobit, podmínky mají všichni stejné, kdo se nepřizpůsobí, nepřežije,“ doplňuje.

Ing. Miroslav Magerstein, 37 let, vystudoval Provozní podnikání na Zemědělské fakultě JČU. V gastronomii se pohybuje od 16 let, kdy začal brigádničit v Českém Krumlově. Část svých zkušeností nasbíral v rámci působení v korporátech jako je Bay Restaurant grup ve Velké Británii a American Restaurants v ČR. Do hotelového businessu vstoupil poprvé před 12 lety a to opět v Českém Krumlově, kde 5 let zastával v hotelu Zlatý anděl pozici obchodního a provozního manažera. Odtud ve 32 letech odešel na pozici ředitele HRR.