Z Rožmberka křížovou cestou až na Studenec
Rožmberk nad Vltavou skýtá nejenom zázemí mnoha jeho návštěvníkům, ale také z něho vychází celá řada turistických tras a výletů. Jedním z těch kratších nich je například nedlouhý výlet na Studenec. Na trase je krásná křížová cesta s opravenými výklenkovými kapličkami, ale také třeba i starý židovský hřitov.
Z rožmberksého náměstí až ke kapli na Studenci je to pouze 1,5 km.
Začít můžeme na náměstí. Vystoupáním k hradu a opět svahem dolů k řece ke kempu. Přes Bílý most k hlavní silnici, kde se napojíme na Křížovou cestu. Ta nás lesem a mírným stoupáním se starými kamennými schody dovede až na Studenec, ke kapli Svaté Anny.
Křížová cesta k poutnímu místu na Studenci vede od Bílého mostu v Rožmberku lesem po kamenném schodišti až ke kapli. Dvě zastavení jsou datována rokem 1777 a iniciálami dárců. V roce 1869 nechal hrabě Jiří Jan Jindřich Buquoy křížovou cestu nově vybudovat. První dvě zastavení pocházela od malíře Ströbla. Po roce 1948 byla kaple několikrát vykradena a většina zastavení křížové cesty poničena.
Samota Studenec byla pojmenována podle pramene se zázračnou vodou. Původně zde stával starý buk s obrázkem Panny Marie jako poděkování nemocných. Uzdravilo je koupání a pití zázračné vody. Také se zde říkalo "Naše milá paní studánka", nebo také "Zelená Marie", neboť při velkém suchu vyslyšela Panna Marie modlitby občanů a přinesla jim vláhu.
Cisterciácký páter Severin Gottschmid napsal, že: "Od roku 1609 sem prokazatelně chodili již poutníci". Po třicetileté válce, v roce 1670, vyzval rožmberský farář Filip Halbritter věřící své farnosti, aby věnovali dary na postavení kaple. Mezi dárci z let 1670 a 1671 je i hraběnka Magdareta von Buquoy a rožmberský hejtman G. Franz Jägerdorf. Sbírka vynesla 132 zlatých a další dary ve formě stavebního materiálu. Z roku 1679 je doložena listina, která uvádí, že v nově postavené kapli bylo povoleno sloužiti mše svaté a kaple dostala jméno svaté Anny. Více než sto let kaple sloužila jako náboženské poutní místo.
Postupem času kaple chátrala. Roku 1841 byla polozbořená stavba se spadlou střechou důkladně opravena. 13. června 1898 vyhořela, ale již 26. července 1899 byla opravená kaple znovu vysvěcena. Věž před požárem měla cibulovitý tvar se zvonicí. Kaple Panny Marie Bolestné měla oltář v bohatě zdobeném barokním rámu se dvěma anděly a od roku 1902 i varhany. Každoročně se zde konaly poutě a takzvané "zlaté soboty", při kterých se sloužila mše.
Recommend to a friend